Jedná se o konstrukce nad nejvyšším vytápěným podlažím
Plocha stropu nad nejvyšším podlažím respektive plocha střechy je z hlediska tepelných ztrát významná zvláště u přízemních domů. U stropu a střechy jsou také požadavky normy na tepelný odpor největší. Naštěstí se tato část obálky domu dá tepelně izolovat poměrně dobře, a proto při dodržení normou doporučených hodnot nebývají technické potíže.
Na rozdíl od stěn jsou stropy a střechy často provedeny jako sendvič, tj. část je nosná a část plní tepelněizolační funkci. V zásadě rozeznáváme střechy ploché a střechy šikmé, s větším či menším půdním prostorem. Prostor pod šikmou střechou s dostatečným sklonem může být využit pro podkrovní místnosti.
Zateplení podlahy půdy
Zateplení podlahy půdy patří mezi nejefektivnější a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se nám hromadí v půdním prostoru. Pokud tento prostor využíváme k bydlení, máme izolaci ve střešní rovině a není nutné podlahu půdy izolovat. Pokud ale půdu nevyužíváme, nebo nám slouží pouze jako sklad běžně nepoužívaných věcí v domě, měli bychom tuto podlahu dostatečně odizolovat.
Vložením tepelné izolace nad sádrokartonové desky se zlepší tepelné mikroklima v letním období, avšak hrozí zde problémy s kondenzací vodní páry v období zimním. Pro realizaci zateplení stropu je nutné znát stávající skladbu střechy, navrhnout odpovídající a pro provoz bezpečnou tloušťku tepelné izolace a samozřejmě důkladné provedení parozábrany, která musí být ve spojích přelepena speciální oboustrannou páskou. Utěsnění parozábrany se musí provést také na všech prostupech (např. světla) a v napojení na okolní stěny.
Jedním z míst, kudy uniká kolem pěti až dvaceti procent tepla, je střecha. Svůj podíl na tom má u starších domů i nezateplená podlaha půdy (strop mezi obytnými místnostmi a neobývaným podkrovím). Lze například vyplnit mezery mezi stropními trámy tepelnou izolací (třeba kuličky pěnového polystyrenu nebo celulózové izolace typu Climatizér a Ekovlna), kterou lze nafoukat malými montážními otvory. Tak se nezamezí provozu na půdě.
Úplně nejjednodušší je položit tepelnou izolaci volně na podlahu. Ideální jsou desky z minerální vlny, protože ty pak můžete použít v případě půdní vestavby jako tepelnou izolaci mezi krokve. Optimum je zpravidla deset až patnáct centimetrů tepelné izolace. Pro obsluhu, např. televizní antény nebo k čistícím otvorům komínů se vybudují pochozí lávky z fošen nad izolací.Pokud chceme umožnit volný pohyb po takto zaizolované podlaze půdy, lze na polystyren či desky z minerální vlny umístit dřevěný rošt nebo kompletní podlahu. Návratnost této investice patří mezi nejrychlejší a závisí na ceně používaného paliva na vytápění. V dnešní době je moderní, účelné a také esteticky hodnotné budovat z podkrovních prostorů kanceláře nebo byty. Pokud má být podkrovní prostor obyvatelný je zapotřebí zateplit celou střechu.
Zateplení mezi krokve - jde o klasickou metodu zateplení střechy, kdy se tepelná izolace vloží mezi krokve a zakryje se pohledovým sádrokartonem nebo dřevěnými palubkami. Problém je však v tom, že výška krokví není dostatečná (kolem 15 cm) a navíc dřevo má 4× větší tepelnou vodivost než kamenná vlna a tvoří tedy výrazné tepelné mosty. Pro střešní krokve o velikosti 120 × 160 mm a osové vzdálenosti 900 mm je minimální tloušťka izolace 220 mm.
Dalšími materiály tohoto typu jsou:
- Střecha tříplášťová s větráním nad a pod hydroizolační vrstvou volně napnutou
- Střecha dvouplášťová s větráním nad hydroizolační vrstvou na tepelné izolaci
- Střecha dvouplášťová s větráním pod hydroizolační vrstvou na bednění
Zateplení nad krokvemi - na krovy se z venkovní strany připevní deskový záklop, na který se položí parozábrana a tepelná izolace, izolace se vkládá mezi držáky pro pomocné krokve, na které je kladena střešní krytina. Výhodou je, že zde nevznikají tepelné mosty , a že celá konstrukce krovu je uvnitř izolační obálky a není tedy namáhána změnami teploty a vlhkosti v průběhu roku. Existují i speciální polystyrenové šablony Thermodach, které se kladou na střešní latě místo tašek a na ně se pak pokládá tašková krytina.
Tepelně izolační vrstvy v šikmé střeše je nutné chránit proti zatečení dešťovou vodou a kondenzační vlhkostí vznikající při pronikání teplého vzduchu z interiéru. Na straně interiéru vždy používáme parozábranu, na straně exteriéru je nad krokvemi položena hydroizolační fólie (obvykle difuzní), která umožňuje prostup kondenzační vlhkosti z tepelné izolace do větrací mezery a zabraňuje případnému zatečení do tepelné izolace při poruše střechy. Hydroizolační vrstva se volně pokládá s určeným přesahem nebo se ve spojích slepuje. Střecha by měla být odvětrána, v případě neodvětrané střechy může docházet ke kondenzaci par, následnému navlhání tepelné izolace a tvorbě plísní.
Podle počtu vrstev rozdělujeme ploché střechy na jednoplášťové, dvouplášťové (resp. několika plášťové), střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy „obrácené“.
Tento typ skladby střešního pláště patří v současné době u plochých střech k nejpoužívanějším. Díky kvalitám současných tepelně izolačních materiálů nahrazují tyto skladby dřívější skladby s betonovými mazaninami nebo se systémy větracích kanálků.
Podle pořadí vrstev rozeznáváme střechy s klasickým uspořádáním vrstev.
Výhody těchto skladeb jsou vzhledem k omezení počtu vrstev následující:
- snížení hmotnosti
- snížení ceny
- snížení technologické a časové náročnosti
- omezení mokrých procesů při konstrukci střechy
Výhody těchto skladeb jsou vzhledem k omezení počtu vrstev následující:
- tužené minerální desky - vyšší požární odolnost konstrukce
- expandovaný polystyren s nakašírovaným ochranným pásem - práce za méně vhodných klimatických podmínek a nižší hmotnost
- jiné tepelněizolační materiály
- pěnové sklo, které má vynikající pevnost a při správném použití je nenasákavé
- polyuretanové desky, které mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a jsou ve výrobě opatřeny nakašírovanou ochranou asfaltovou vrstvou. Tento materiál poskytuje nadprůměrné tepelně izolační vlastnosti, avšak za vyšší cenu.
U obrácené střechy, jak již sám název napovídá je proti obvyklé skladbě vrstev jejich pořadí obrácené to znamená, že tepelná izolace leží nad citlivou hydroizolační vrstvou. Tímto způsobem se životnost střešního pláště prokazatelně výrazně prodlouží. U střechy s obráceným pořadím vrstev lze jako tepelnou izolaci používat jen vysoce kvalitní materiály z extrudovaného polystyrenu.
Přednosti střechy s obráceným pořadím vrstev:
- výborná ochrana hydroizolace před teplotními výkyvy
- spolehlivá ochrana před mechanickým poškozením
- radikální omezení možnosti vzniku kondenzace ve střešním plášti
- umožňují podstatné prodloužení očekávané životnosti ploché střechy
- obytné budovy
- administrativní budovy
- průmyslové haly s běžným prostředím
- bazény
- průmyslové prostory s náročnějšími tepelně technickými parametry
- dobrými termoizolačními vlastnostmi - součinitel tepelné vodivosti λ co nejnižší
- dostatečnou pevností v tlaku - min. 0,040 MPa při 10% stlačení
- nehořlavostí a samozhášivostí
- objemovou stabilitou
- nenasákavostí
Tak jako u běžné střechy s obráceným pořadím vrstev, zatěžuje se také u obrácené střechy vrstva tepelné izolace vrstvou kameniva nebo betonovými dlaždicemi.
Rovné střechy jsou méně praktické a méně esteticky hodnotné než střechy šikmé, ale jejich cena je výrazně nižší, proto se více používají na skladových a výrobních halách. Jako zateplovací materiál se používá tvrzená vata nebo polystyrén s přilepenou lepenkou, na který se nataví nové pásy.
Při volbě termoizolačního materiálu, pomineme-li materiály vyšších cenových hladin (například pěnový polyuretan, pěnové sklo, extrudovaný polystyren), je na střechy většinou používán pěnový polystyren, popř. tvrzená minerální vlna. Pěnový polystyren používáme střešní samozhášivý, stabilizovaný, o objemové hmotnosti nejméně 20kg/m3, doporučuje se však 25 kg/m3. Je-li požadováno, aby byla termoizolace odolná požáru nebo měla akustickou pohltivost, používá se minerální vlna o objemové hmotnosti min. 150kg/m3.
Přichází-li tepelná izolace do styku s vodou (inverzní skladba střešních plášťů, tepelná izolace spodních částí staveb realizovaná na straně terénu), je nutné použít nenasákavý extrudovaný polystyren.
Je-li tepelná izolace vystavena zvýšenému tlaku, je nutné použit tepelnou izolaci odolávající předpokládanému tlakovému zatížení - tedy pěnový polystyren objemové hmotnosti nejméně 30 kg/m3, extrudovaný polystyren nebo pěnové sklo. Tímto způsobem je možné izolovat například i střešní parkoviště.
Zateplení podlahy půdy patří mezi nejefektivnější a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se nám hromadí v půdním prostoru. Pokud tento prostor využíváme k bydlení, máme izolaci ve střešní rovině a není nutné podlahu půdy izolovat. Pokud ale půdu nevyužíváme, nebo nám slouží pouze jako sklad běžně nepoužívaných věcí v domě, měli bychom tuto podlahu dostatečně odizolovat.